Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Meziroční proměnlivost teploty v Evropě
Švábek, David ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá meziroční proměnlivostí teploty vzduchu v Evropě a jejími dlouhodobými trendy. Společně se změnami průměrné teploty vzduchu jsou to právě změny proměnlivosti, které zásadním způsobem ovlivňují meteorologické extrémy. Jedná se proto o zcela zásadní charakteristiku klimatu, u které přesně nevíme, zda se mění a pokud ano, jakým směrem. Dané změny se zřejmě liší mezi jednotlivými regiony, ročními obdobími a také mezi různými časovými měřítky. Jinak se chovají změny krátkodobé (mezidenní až vnitrosezónní) a jinak změny dlouhodobější (meziroční), jež jsou tématem této diplomové práce. V rešeršní části práce je shrnuta odborná literatura doplněná o změny meziroční proměnlivosti jak celosvětově, tak regionálně pro území Evropy, a to pro jednotlivá roční období. Cílem praktické části práce je poté analýza dlouhodobé proměnlivosti teploty za období od 1. 3. 1961 do 28. 2. 2018, opět pro každé roční období zvlášť. Motivem práce je nejen kvantifikovat trendy meziroční proměnlivosti vzduchu, ale rovněž porovnat mezi sebou pět různých datových souborů, neboť většina odborných studií analyzuje dlouhodobé změny proměnlivosti pouze na základě jednoho datového zdroje. Pro analýzu v této diplomové práci proto byla vybrána data ze 160 klimatických stanic souboru ECA&D, z uzlových bodů...
Dlouhodobé změny srážek v Evropě v různých zdrojích dat
Vít, Václav ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Crhová, Lenka (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza dlouhodobých změn srážek v Evropě v období 1961 - 2011. Důraz je kladen na určení rozdílů ve srážkových trendech mezi zvolenými zdroji dat a na analýzu prostorového rozložení ročních a sezonních změn srážek v Evropě včetně diskuze možných příčin rozdílů těchto změn v jednotlivých oblastech. Dalším cílem je znázornit, popsat a také odůvodnit rozdíly trendů mezi různými datovými zdroji: databází staničních dat ECA&D, datovými soubory v interpolované síti uzlových bodů E-OBS a CRU TS a dvěma reanalýzami JRA-55 a NCEP/NCAR. V závislosti na množství a kvalitě dostupných dat pro porovnání souborů byly v dlouhodobém vývoji popisovány výhradně změny celkových srážkových úhrnů v absolutních a méně také v relativních hodnotách. V rešeršní části je uvedena odborná literatura, která se zabývá změnou srážkových charakteristik ve světě a v Evropě. Následuje popis vhodnosti všech druhů zdrojů dat pro určování trendů srážkových úhrnů. Odborné články většinou popisují dlouhodobé změny na základě jednoho zdroje dat, nikoli v rámci jednotlivých druhů datových souborů. Často jsou zároveň předmětem studií menší oblasti na úrovni jednotlivých zemí, nebo naopak větší na celosvětové úrovni. Výsledky této práce mohou přinést nové znalosti o rozdílech mezi databázemi a jejich...
Trendy teploty v Evropě určené z různých datových zdrojů
Krauskopf, Tomáš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou dlouhodobých teplotních změn v Evropě v období 1957-2002 s důrazem na zhodnocení rozdílů v hodnotách trendů teploty mezi vybranými datovými zdroji. Jedním z cílů práce je analyzovat prostorové rozložení oteplování v Evropě v jednotlivých ročních obdobích a pokusit se diskutovat příčiny různého tempa oteplování v různých oblastech. Dalším motivem práce je poté zobrazit, popsat a zdůvodnit rozdíly v hodnotách teplotních trendů mezi třemi různými datovými zdroji: staniční databází ECA&D, datovým souborem v interpolované síti uzlových bodů E-OBS a reanalýzou ERA-40. I přes mírné rozdíly v dlouhodobém vývoji maximální a minimální teploty je vzhledem k lepší přehlednosti popisována převážně změna průměrné přízemní teploty vzduchu. V první části práce je shrnuta odborná literatura zabývající se nejen oteplováním v Evropě, ale i vhodností jednotlivých druhů datových zdrojů pro určování teplotních trendů. Většina odborných článků na evropské úrovni popisuje dlouhodobou změnu teploty pouze na základě jednoho datového zdroje, a neanalyzuje tak rozdíly v teplotních trendech mezi jednotlivými databázemi. Tato diplomová práce by tedy měla přinést nové či podrobnější poznatky o těchto rozdílech společně s jejich zdůvodněním. Pro analýzu jsem využil data z 92 klimatických stanic...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.